Dlouho do noci sedět u okna (jako už tolikrát)

a tiše si škrtat v Ravenovi (tentokrát ne podle pravidel).

Potají sledovat kapky deště a čekat

na to, až přijde ráno,

které (když bude třeba)

zase všechno odpustí.

Jestli opravdu odejde, ztratím tím něco i já.

... poslední políčko zůstane prázdné.